17) Prevence konfliktů, mír
- na prevenci konfliktů se podílí mnoho aktérů mezinárodního společenství - OSN, regionální organizace, individuální státy a dokonce i individuální osoby
- prevence konfliktů:
a) spolupráce
= snaha nacházet společné zájmy s ostatními státy, korigovat své vlastní cíle s ohledem na oprávněné (životní) zájmy ostatních aktérů
b) odstrašení
= dostatečná vojenská nebo hospodářská síla může odradit potenciálního agresora od pokusu řešit spor násilím
c) alianční politika
= organizace fungující na principu kolektivní bezpečnosti znamenají jak vzájemnou spolupráci jejich členů tak odstrašení protivníků
- způsoby mírového řešení sporů:
a) diplomatické jednání
- použitelné pokud spor není zásadní
- v případě dílčích otázek možno vyjednat oboustranně přijatelné řešení
- bez právní závaznosti
b) zprostředkování (dobré služby)
- u vážnějších sporů, které způsobují, že spolu strany nechtějí jednat přímo
- zprostředkovatel by měl být obeznámen se situací a obě sporné strany musí věřit v jeho nestrannost (může jím být blízký stát z regionu)
- bez právní závaznosti
c) vyšetřovací/smírčí komise
- může nezávisle prošetřit sporné záležitosti a poskytnout možné varianty řešení
- její návrhy musí být akceptovány stranami sporu
- bez právní závaznosti
d) rozhodčí/soudní řízení
- strany se rozhodnou svěřit řešení sporu nestrannému orgánu (např. mezinárodnímu soudu); pokud tak učiní, je pro ně rozhodnutí tohoto orgánu závazné
- příklady mírového řešení sporů
a) spolupráce
- NATO jako organizace kolektivní bezpečnosti odstrašuje protivníky (SSSR za studené války) + utlumuje konflikty mezi členy (Řecko vs. Turecko)
b) odstrašení
- jaderné zbraně za studené války jako nejefektivnější prvek odstrašení
c) zprostředkování
- Čína se snaží být prostředníkem jednání KLDR s USA
- Izraelsko-palestinský konflikt nebo etnické konflikty v bývalé Jugoslávii je vhodné řešit formou zprostředkování