13) Stát jako aktér mezinárodních vztahů
- stát:
= politicko-právní jednotka se stálým obyvatelstvem, přesně vymezeným územím a vládou, která je schopna zajistit státu suverenitu
- hl. rolí státu je obrana národa (společenství lidí se společnými historickými, jazykovými, kulturními kořeny)
- stát může existovat bez zákonů a ústavy, ale nemůže existovat bez:
- vlády (kontrola), obyvatelstva (charakter přirozený, trvalý, usedlý), území
+ mezinárodního uznání (bez mez. uznání nevykonává stát žádné dipl. styky a má zakázán vstup na půdu OSN)
- stát má právo na zahraniční politiku a na rovnocenné členství v MO
- stát je jedinou plně suverénní jednotkou mezinárodního společenství (subjektivitou danou vlastní existencí) - ujednání Vestfálského míru z r. 1648
- princip suverenity
- vnitřní suverenita = moc nad vlastním územím a obyvatelstvem; nikdo nemůže zasahovat do jeho vnitropolitického chování (Zásada nevměšování)
- vnější suverenita = schopnost prosadit nezávislost státu směrem navenek; všechny státy jsou si navzájem rovny (Zásada svrchované rovnosti)
- význam a důležitost státu určuje:
- geografická poloha (rozloha, délka hranice)
- členství (a aktivita) v mezinárodních organizacích
- hospodářská vyspělost
- obyvatelstvo
- vojenská síla
- uspořádání státní moci a forma vlády
- historie:
- starověk - despotické staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt) - Sumerové
- antika - polis - zahrnuje i občany (Řecko), království, republika, císařství - principát, dominát (Řím); teoretikové Platón a Aristoteles
- feudální/barbarské státy - Tomáš Akvinský, Thomas Hobbes (Leviathan)
- suverénní (národní) stát - Alexandr Hamilton (Federalista)
- státní/národní zájmy v mezinárodní politice:
- stát určuje pořadí (důležitost) svých zájmů směrem navenek a podle toho provádí svou zahraniční politiku
a) bazální zájmy = musí být sledovány neustále, závisí na nich přežití státu (územní celistvost)
b) zájmy omezeného rozsahu = střednědobé zájmy, jejichž naplněním vzroste síla státu, jejich nenaplnění však neznamená ohrožení existence státu (např. územní expanze)
c) dlouhodobé/univerzalistické zájmy = týkají se finální podoby světového systému, často jsou v přímém konfliktu se zájmy ostatních států (např. celosvětové vítězství komunismu)
- způsob chování státu v mezinárodní politice:
- stát volí různé způsoby chování ve vztahu k ostatním
- izolace = stát nekomunikuje s vnějším světem, snaží se o soběstačnost
- neutralita = stát během války nepomáhá ostatním (Belgie za světových válek)
- neutralizace = neutralita garantovaná státu velmocemi (Švýcarsko 1815)
- koalice = stát spolupracuje s ostatními a snaží se s jejich pomocí dosahovat svých zahraničně-politických cílů
- neutrální stát:
- udržování diplomatického a obchodního styku s jinými státy
- žádné členství v obranných nebo útočných seskupeních (MO)
- nemůže být stát ve strategické oblasti